Tajemství tisícileté moudrosti: Legenda o třech vznešených

Tradiční čínská medicína nabízí fascinující pohled na zdraví, který se zakládá na tisíciletých zkušenostech a unikátním pojetí rovnováhy těla a mysli. V tomto článku se zaměříme na základní pilíře této prastaré medicíny, jako je teorie pěti elementů, princip jin a jang (Yin a Yang) nebo role akupunktury (Zhēn Jiǔ) a bylin v léčbě. Cílem je přiblížit vám hlavní koncepty tradiční čínské medicíny a ukázat, jak mohou přispět k podpoře vašeho zdraví a pohody. Dozvíte se nejen teoretické základy, ale také praktické informace, které můžete využít ve svém každodenním životě.

Shennung (plamenný císař)

Znám také jako božský zemědělec. Jeden z legendárních mudrců čínské medicíny, patří mezi tři vznešené. Není přesně doloženo, kdy žil, ale legendy tvrdí, že by to mělo být někdy ve 28. století před naším letopočtem. Byl to zakladatel zemědělství – naučil lidi používat nástroje jako pluh, což jim výrazně usnadnilo práci. Někdy se mu také říká plamenný císař, protože oheň transformuje zemi, aby se mohla obnovovat.

Byl to zakladatel fytoterapie (Zhōng Yào Liáo Fǎ) čínské medicíny a podporoval výměnu znalostí a léčiv. Legenda o něm praví, že za svého života ochutnal tisíce bylin, aby zjistil jejich léčivé účinky. Říká se, že zdůrazňoval prevenci a harmonii mezi Yin a Yangem v těle, k čemuž používal právě léčivé byliny.

Napsal první velký herbář, který je znám jako Shennong bencao jing (semnungův kanon léčivých bylin). Už v něm je patrná klasifikace bylin podle čínské medicíny, která v základu dělí byliny do tří kategorií:

Nižší byliny(shangpin)

Hodně jedovaté byliny, které se používají v malém množství (například amonitum). Tyto byliny mají velmi silné vedlejší účinky a využívají se opravdu jen ve specifických případech.

Střední byliny(zhongping)

Sem patří většina klasických bylin čínské medicíny. Příkladem mohou být naše odvary Rinenkai, které neobsahují toxické byliny, ale prověřené ingredience užívané na konkrétní problémy již po tisíciletí. Jsou účinné například při řešení obtíží určitého orgánu. Osobně patří k mým nejoblíbenějším odvar harmonie žaludku a harmonie ledvin, protože je dobré se udržovat nebo léčit ještě předtím, než nemoc propukne. Samozřejmě je vždy třeba zohlednit konkrétní stav pacienta.

Nejvyšší byliny(xianpi)

Zde nalezneme mnohé byliny a houby podporující dlouhověkost, což bylo ve staré Číně velmi vysoce ceněno. Na císařském dvoře se jim přikládala zvláštní pozornost. Příkladem je Reishi.

Legenda praví, že Shennung objevil čaj ve chvíli, kdy mu do kotlíku s horkou vodou spadl list čajovníku. Zjistil tak, že má osvěžující a léčivé účinky. Při svém zkoumání testoval i jedovaté byliny, údajně v jeden den zvládl ochutnat i více jedovatých rostlin, aby odhalil jejich působení. To se mu dle legendy stalo osudným, když ho jedovatá rostlina usmrtila.

Musíme však brát v potaz, že se jedná pouze o legendu. V dané době nebyly k dispozici moderní mikroskopy, výzkumy či testovací procedury, a proto jedovaté byliny rozhodně nedoporučujeme zkoušet doma.

V současné tradiční čínské medicíně dělíme směsi bylin (tzv. Yao) ještě dále podle teplotních charakteristik:

• Horké (Re): například výrazně prohřívací zázvor.
• Teplé (Wen): jemně zahřívají a obvykle doplňují čchi (Qi).
• Neutrální (Ping): vyrovnané a stabilní účinky.
• Svěží (Liang): lehce zchlazují, vhodné proti horku a zánětům.
• Chladné (Chan): silně ochlazují a vylučují horkost z těla.

Dále existuje pět chutí, které se pojí s jednotlivými orgány podle TČM:

• Sladká – náleží slezině, doplňuje, posiluje, harmonizuje a zklidňuje.
• Hořká – patří srdci, vysušuje vlhkost, odvádí horkost a pročisťuje.
• Kyselá – přísluší játrům, má svíravé účinky, stahuje a udržuje.
• Ostrá – náleží plicím, pomáhá disperzi, otvírá povrch a podporuje oběh.
• Slaná – spojena s ledvinami, změkčuje zatuhlé a odvádí vlhkost.

I když se mohou tyto pojmy jevit z pohledu moderní západní medicíny zvláštně, po letech hlubokého studia dávají jasný smysl. Tradiční čínská medicína používá čínské pojmy podobně, jako západní medicína operuje s latinou, a má svou vlastní filozofii i principy, které je zapotřebí pochopit.

Další legenda říká, že Shennung měl skleněné tělo, což podle některých naznačuje, že lidé tehdy byli schopni lépe vnímat procesy v těle a naslouchat mu. Když snědl určitou bylinu, hned cítil, co se v těle odehrává, jako by měl "skleněné tělo".

Jiné staré příběhy vyprávějí o božském původu čínské medicíny. Prý ji lidstvu předaly vyšší bytosti. Tyto zmínky najdeme v knize o Žlutém císaři – jedné ze tří vznešených bytostí, již poučuje božský duch Čchi Po.

Čínská medicína jako taková se po generace empiricky předávala v rodinách praktiků. V době komunistické vlády Maa se sice režim snažil TČM potlačit, avšak marně – znalosti se uchovávaly tajně, psaly se samizdatové texty a předávaly ústně. Stejně jako se v různých zemích nepodařilo zcela vymýtit jiné myšlenky, v Číně se nepodařilo zlikvidovat TČM. Stačí si uvědomit, že Česká republika je zhruba stejně velká jako jedno čínské město. Dobré věci většinou přežijí tlaky i zákazy.

Vždy se najdou lidé, kteří by rádi zakazovali a pálili knihy namísto toho, aby je nejprve přečetli a zamysleli se nad jejich obsahem. Odráží to starou pravdu, že na světě nemůže existovat jin bez yangu. Shennong tak zůstává symbolem inovace, léčení a spojení člověka s přírodou.

Žlutý císař: Otec tradiční čínské medicíny

Žlutý císař, známý také jako Chuang-ti (Huangdi), je v tradiční čínské medicíně považován za otce této tisícileté disciplíny. Přestože jeho existence není historicky doložena, v čínské kultuře má místo legendárního vládce a mudrce, který lidstvu přinesl nejen kulturní pokrok, ale i hluboké poznání o zdraví a harmonii mezi lidským tělem a přírodou.

Huangdi Neijing: kánon čínské medicíny

Nejznámějším dílem připisovaným Žlutému císaři je Huangdi Neijing, česky Vnitřní kniha Žlutého císaře. Jde o základní text tradiční čínské medicíny, který představuje obsáhlou encyklopedii filosofie, diagnózy a léčebných metod. Dodnes tato kniha silně ovlivňuje praxi TČM. Skládá se ze dvou hlavních částí:

• Suwen (Otázky o základních principech) – zabývá se teorií jin a jang, pěti elementů (Wu Xing) a vztahem mezi člověkem a přírodou.
• Lingshu (Duchovní osa) – zaměřuje se na akupunkturu a energetické dráhy - meridiány (Jing Luo).

Toto dílo zdůrazňuje harmonii mezi tělem, myslí a okolním světem, což je klíčový koncept TČM.

Inspirace pro současnost

Principy Žlutého císaře jsou i v moderní době nadčasové. Učí, že zdraví plyne z rovnováhy, a tělo je součástí většího celku – přírody. Tato myšlenka přitahuje stále více lidí na Západě, kteří chtějí léčit příčiny místo pouhých symptomů.

Odkaz Žlutého císaře je inspirací pro každého, kdo touží pochopit souvislosti mezi zdravím, přírodou a životní harmonií. Připomíná, že cesta ke zdraví vede přes prevenci a hlubší porozumění vlastnímu tělu a jeho propojení s okolním světem. Pokud byste chtěli obohatit své znalosti TČM nebo potřebujete řešení pro své zdraví, neváhejte se obrátit na odborníky, kteří vám pomohou propojit starodávné principy s individuálními potřebami.

Fu-si: Mýtický čínský císař a první učitel lidstva

Fu-si (伏羲), známý též jako Fu Hsi nebo Paoxi, je jedním z nejvýznamnějších mýtických císařů starověké Číny. Podle legend byl prvním z Tří vznešených (Sanhuang) a považuje se za praotce čínské civilizace. Jeho vláda a učení položily základy pro mnoho aspektů tradiční čínské kultury, od filozofie a přírodních věd až po praktické dovednosti formující každodenní život.

Legenda o Fu-si

Podle mytologie se Fu-si narodil okolo roku 2800 př. n. l. poblíž Žluté řeky (Huang He). Legendy ho popisují jako bytost s lidskou hlavou a tělem draka či hada, což symbolizuje jeho propojení mezi nebem, zemí a přírodou. Údajně se zrodil z éterické energie přírodních sil, aby dovedl lidstvo k osvícení.

Přínosy Fu-si pro lidstvo

1. Vynález osmi trigramů (Ba Gua): Hlavní přínos Fu-si. Tyto trigramy představují přírodní jevy a jejich vzájemné interakce (jin a jang). Dodnes tvoří pilíř čínské filozofie, medicíny i astrologie a stojí za Knihou proměn (I-ťing).
2. Zavedení rodinných a společenských struktur: Fu-si vymezil základní principy rodiny a společenského uspořádání, například manželství jako instituci.
3. Objevování a používání ohně: Další legenda říká, že lidem ukázal, jak využívat oheň při vaření a k ochraně před chladem.
4. Vynález sítí pro rybolov a lov: Díky tomu získali lidé stabilní zdroj potravy a mohlo se rozvinout zemědělství.
5. Zavedení hudby a nástrojů: Přičítá se mu také vytvoření prvních hudebních nástrojů a zasvěcení lidstva do tajů hudby.

Symbolika Fu-si v čínské kultuře

Fu-si zosobňuje kreativitu, moudrost a harmonii s přírodou. Jeho spojení s drakem, symbolem síly a prosperity, zdůrazňuje jeho nadlidský status. Trigramy Ba Gua, jež vytvořil, jsou dodnes vizuálním vyjádřením rovnováhy protikladů (jin a jang).

Odkaz Fu-si v moderní době

Fu-siho dědictví je v Číně stále živé a projevuje se v literatuře, umění a filozofii. Trigramy Ba Gua zůstávají nedílnou součástí tradiční čínské medicíny, feng shui a taoismu. Připomínají, že lidská tvořivost a úcta k přírodě jsou základem rozvoje a přežití. Jeho odkaz je univerzálním symbolem moudrosti, inovace a respektu k přirozeným zákonitostem světa.

Zpracoval Tomáš Němec z www.apotekatcm.cz.