
Tradiční čínská medicína nabízí fascinující pohled na zdraví, který se zakládá na tisíciletých zkušenostech a unikátním pojetí rovnováhy těla a mysli. V tomto článku se zaměříme na základní pilíře této prastaré medicíny, jako je teorie pěti elementů, princip jin a jang nebo role akupunktury a bylin v léčbě. Cílem je přiblížit vám hlavní koncepty tradiční čínské medicíny a ukázat, jak mohou přispět k podpoře vašeho zdraví a pohody. Dozvíte se nejen teoretické základy, ale také praktické informace, které můžete využít ve svém každodenním životě.
Shennung (plamenný císař)
Znám také jako božský zemědělec. Jeden z legendárních mudrců čínské medicíny, patří mezi tři vznešené. Není přesně doloženo kdy žil ale legendy tvrdí, že by to mělo být někdy 28 století před naším letopočtem. Byl to zakladatel zemědělství naučil lidi používat nástroje jako třeba pluh což jim výrazně usnadnilo práci. Někdy se mu také říká plamenný císař, protože oheň transformuje zemi aby se mu mohla obnovovat.
Byl to zakladatel fytoterapie čínské medicíny podporoval výměnu znalostí a léčiv. Legenda o něm praví, že v životě ochutnal tisíce bylin, aby zjistil jejich léčivé účinky. Říká se, že zdůrazňoval prevenci a harmonii mezi Yin a Yangem v těle, k čemuž používal právě léčivé byliny.
Napsal první velký herbář, který je znám jako Shennong bencao jing (semnunguv kanon léčivých bylin), ve kterém je již patrná klasifikace bylin podle čínské medicíny v základu dělí byliny do tří kategorií:
Nižší byliny (shangpin)
To jsou hodně jedovaté byliny, které se používají v malém množství obsahujících např. Amonitům. Zkrátka byliny, které mají mnohdy velmi silné vedlejší účinky a používají se opravdu ve specifických případech.
Střední byliny (zhongping)
Sem patří většina klasických bylin čínské medicíny. Příkladem mohou být naše odvary Rinenkai, které neobsahují toxické byliny, ale byliny prověřené a užívané na konkrétní problémy již po tisíciletí. Jsou zkrátka daleko účinnější například pro řešení problému konkrétního orgánu. Mé nejoblíbenější odvary ze středních bylin jsou harmoniežaludku a ledvin.Je totiž dobré se udržovat nebo léčit, ještě než nemoc nastane. Samozřejmě případ od případu se liší indikace.
Nejvyšší byliny (xianpi )
Sem patří mnohé byliny a houby, které podporují dlouhověkost, což bylo ve staré Číně velmi ceněno. Dvojnásob na císařském dvoře. Jako příklad můžeme uvést Reishi.
Legenda praví, že Shennung objevil čaj, když mu do kotlíku kde vařil horkou vodu, spadl list čajovníku. Zjistil tak, že má výborné osvěžující léčivé účinky. Zkoušel také jedovaté byliny byť v malém míře. Říká se, že v jeden den byl schopen ochutnat i více jedovatých rostlin aby odhalil jejich působení. To mu nakonec byl osudným. Podle legendy zemřel, když ochutnával jedovaté rostliny.
Musíme brát v potaz, že se jedná pouze o legendu. V té době nebyly dostupné moderní mikroskopy, výzkumy či nějaké testovací procedury. Jedovaté byliny tak určitě nedoporučujeme zkoušet doma.
My dnes v tradiční čínské medicíně dělíme směsi bylin tzv (Yao) ještě na:
Horká (Re) - kam se řadí výrazně prohřívací bylina jako je zázvor.
Teplá (wen) - ty jemně zahřívají a obvykle doplňují čchi.
Neutrální (ping) - ty jsou vyrovnaná a neutrální.
Svěží (liang) - ty lehce zchlazují a jsou vhodné proti horku a zánětům.
Chladné (chan) - ty výrazně ochlazují a vylučují horkost z těla.
Dále dělíme byliny dle pěti chutí:
Sladká - náležící slezině, která doplňuje, posiluje, harmonizuje a zklidňuje.
Hořká - patřící srdci, která vysušuje vlhkost odvádí horkost a pročisťuje.
Kyselá - patří játrům a má svíravé účinky, stahuje a udržuje, čímž posiluje právě játra.
Ostrá - ta náleží plicím, pomáhá disperzi plic, otvírá povrch, rozptyluje stagnace a podporuje oběh.
Slaná - patří ledvinám, změkčuje zatuhlé a vylučuje vlhkost.
Ano, tyto terminologie se mohou zdát z pohledu klasické medicíny zvláštní, ale věřte, že po letitém hlubokém studiu dávají jasný smysl. Tradiční čínská medicína užívá čínštinu, z čehož plyne jiná terminologie stejně jako je tomu u klasické medicíně s latina. Má také svou filozofii a principy které je třeba pochopit.
Další z legend také tvrdí, že Shennung měl skleněné tělo. Je možné, že tento příběh vychází z toho, že kdysi uměli lidé lépe vnímat procesy svého těla a také mu uměli lépe naslouchat. Takže dá se říct, že když snědl nějakou bylinu tak viděl, co se s ním děje jako by měl skleněné tělo. Alespoň to je můj názor.
Jiné staré příběhy mluví o tom, že čínská medicína má božský původ. Tedy že toto učení předali lidem božské bytosti. To je zmíněno v knize žlutého císaře, což je další ze tří vznešených, kterého poučuje právě božský duch Čchi Po, jež je vševědoucí.
Čínská medicína jako taková samozřejmě byla předávaná empiricky v rodinách praktiků čínské medicíny po generace. Přestože v době tvrdého komunismu, kdy v Číně vládl Mao, se snažil režim tradiční čínskou medicínu vymýtit. Naštěstí se jim to nepodařilo a znalosti byly dále předávány z generace na generaci, často i přepisováno samizdatově nebo předáváno ústně tajně. Stejně jako se u nás komunistickému režimu nepodařilo zlikvidovat velké množství myšlenek.Jen si musíme uvědomit, že Česká republika je velká asi jako jedno Čínské město. Zkrátka to dobré přežije i zákazy a nařízení.
Vždy a v každé době i dnes se ale najdou lidé, co by nejraději zakazovali a pálili knihy nebo nařizovali co je dobré a co špatné, místo toho aby je je sami přečetli a zamysleli se nad nimi. I na tomto příkladu můžeme vidět, že na světě není yin bez yangu. Shennong byl a dodnes zůstává symbolem inovace, léčení a spojení člověka s přírodou.
Žlutý císař: Otec tradiční čínské medicíny
Žlutý císař, známý také jako Chuang-ti (Huangdi), je v tradiční čínské medicíně považován za otce této tisícileté disciplíny. Přestože jeho existence není historicky doložena, v čínské kultuře zaujímá místo legendárního vládce a mudrce, který přinesl lidstvu nejen kulturní pokrok, ale také hluboké poznání o zdraví a harmonii lidského těla a přírody.
Huangdi Neijing: kánon čínské medicíny
Nejznámějším dílem připisovaným Žlutému císaři je Huangdi Neijing neboli Vnitřní kniha Žlutého císaře. Tato kniha je základním textem tradiční čínské medicíny a představuje encyklopedii filosofie, diagnózy a léčebných metod, které dodnes formují praxi čínské medicíny. Kniha se skládá ze dvou hlavních částí:
Suwen (Otázky o základních principech), která se věnuje teorii jin a jang, pěti elementů (wu xing) a vztahům mezi člověkem a přírodou.
Lingshu (Duchovní osa), jež se zaměřuje na akupunkturu a energetické dráhy (meridiány).
Toto dílo zdůrazňuje harmonii mezi tělem, myslí a okolním světem, což je klíčový koncept tradiční čínské medicíny.
Inspirace pro současnost
I dnes, v moderní době, zůstávají principy Žlutého císaře nadčasové. Učí nás, že zdraví je výsledkem rovnováhy a že tělo je součástí většího celku – přírody. Tento holistický přístup nachází stále více příznivců i v západním světě, kde lidé hledají alternativy k léčbě zaměřené pouze na symptomy.
Žlutý císař zůstává symbolem hluboké moudrosti a inspirací pro každého, kdo touží pochopit souvislosti mezi zdravím, přírodou a životní harmonií. Jeho odkaz nám připomíná, že cesta ke zdraví vede skrzeprevenci a porozumění nejen svému tělu, ale i okolnímu světu.
Pokud byste chtěli obohatit své znalosti tradiční čínské medicíny nebo hledáte konkrétní řešení pro své zdraví, neváhejte se obrátit na odborníky v této oblasti, kteří vám pomohou propojit starodávné principy s vašimi individuálními potřebami.
Fu-si: Mýtický čínský císař a první učitel lidstva.
Fu-si (伏羲), známý také jako Fu Hsi nebo Paoxi, je jedním z nejvýznamnějších mýtických císařů starověké Číny. Podle legend byl Fu-si prvním z tzv. Tří vznešených (Sanhuang) a je považován za praotce čínské civilizace. Jeho vláda a učení položily základy pro mnoho aspektů tradiční čínské kultury, od filozofie a přírodních věd až po praktické dovednosti, které formovaly každodenní život lidí.
Legenda o Fu-si
Podle čínské mytologie se Fu-si narodil kolem roku 2800 př. n. l. poblíž Žluté řeky (Huang He). Příběhy ho popisují jako bytost s lidskou hlavou a tělem podobným drakovi nebo hadovi, což symbolizuje jeho propojení mezi nebem, zemí a přírodou. Říká se, že Fu-si se narodil z éterické energie spojené s přírodními silami, což ho předurčilo k tomu, aby vedl lidstvo k osvícení.
Přínosy Fu-si pro lidstvo
Vynález osmi trigramů (Ba Gua)
Jedním z nejdůležitějších přínosů Fu-si je vytvoření systému osmi trigramů (Ba Gua), které se staly základem pro klasický text I-ťing (Kniha proměn). Tyto trigramy představují přírodní jevy a jejich vzájemné vztahy yinu a yangu, což umožňuje pochopení změn v přírodě a lidském životě. Tento koncept zůstává dodnes pilířem čínské filozofie, medicíny a astrologie.Zavedení rodinných a společenských struktur
Fu-si je považován za toho, kdo lidem představil základní principy rodinného života a společenského uspořádání. Podle legend zavedl manželství jako instituci a učil lidi, jak správně budovat harmonické vztahy v rámci rodin a komunit.Objevování a používání ohně
Další legendou spojenou s Fu-si je jeho role při objevu ohně a jeho využití pro vaření a zahřátí. Tento objev představoval revoluci v tehdejší společnosti, protože umožnil rozvoj stravování a zlepšil kvalitu života lidí.Vynález sítí pro rybolov a lov
Fu-si měl lidem ukázat, jak vyrábět sítě a pasti pro lov zvěře a ryb. Tento praktický objev pomohl lidem získat stabilní zdroj potravy a položil základy pro rozvoj zemědělství.Zavedení hudby a nástrojů
Fu-si je také přičítána zásluha na vytvoření prvních hudebních nástrojů a zavedení hudby jako prostředku k vyjádření emocí a navázání harmonie mezi člověkem a přírodou.
Symbolika Fu-si v čínské kultuře
Fu-si je symbolem kreativity, moudrosti a harmonie s přírodou. Jeho spojení s drakem, který je v čínské kultuře považován za symbol síly a prosperity, zdůrazňuje jeho nadlidský charakter. Trigramy Ba Gua, které vytvořil, se staly vizuálním vyjádřením rovnováhy a propojení mezi protiklady, jako je jin a jang.
Odkaz Fu-si v moderní době
Dědictví Fu-si je v Číně stále živé. Jeho příběhy a symboly se objevují v tradiční literatuře, umění a filozofii. Trigramy Ba Gua jsou dodnes používány v tradiční čínské medicíně, feng shui a taoismu, což dokládá, že myšlenky tohoto mýtického císaře mají univerzální platnost.
Fu-si nám připomíná, že lidská tvořivost a úcta k přírodě jsou klíčem k rozvoji a přežití. Jeho odkaz je nejen součástí čínské kultury, ale také univerzálním symbolem moudrosti, inovace a respektu k přirozeným zákonitostem světa.
Zpracoval Tomáš Němec z www.apotekatcm.cz zdroje: studium tcm v Hradci a Praze Přednášky o historii a legendách staré činy.