Proč je pro nás důležitý vitamín C?

Vitamín C je rozpustný ve vodě. Zásoby vitamínu jsou v játrech, svalech a krevních buňkách. Organismus si nevytváří vyšší dlouhodobé zásoby, a proto je důležitý dostatečný a pravidelný přísun vitamínu. Je to dáno i tím, že organismus není schopen si vytvořit vitamín C z dostupných zdrojů v těle kvůli chybějícím potřebných enzymů. Vitamín C je přijímán, jakou součást potravy. Při zvýšené spotřebě nebo nedostatku je potřeba chybějící vitamín C přijímat ve formě doplňků stravy.(1)

Zdroje vitamínu C
Nejvyšší obsah vitamínu C je v čerstvém ovoci a zelenině. Zdroje vitamínu jsou šípky, černý rybíz, angrešt, jahody, citrusy, kedlubny, kapusta, brokolice, květák a další. Nevýhodou těchto potravin je to, že se jedná pouze o sezónní ovoce a zeleninu, proto nemohou pokrýt potřebu vitamínu. Velký význam má ovoce a zelenina konzumovaná pravidelně a v relativně značném množství jako jsou brambory a cibule. Tyto plodiny mají dostatečné množství vitamínu pro potřebu organismu.  Obsah vitamínu v zelenině a ovoci je velmi proměnlivý a závisí na geografických podmínkách, skladování, tepelné úpravě a na dalších faktorech.(2)

Nejen ovoce a zelenina jsou zdrojem vitamínu C, ale i játra a čerstvá krev. Čerstvé maso obsahuje také „céčko“, ale tepelnou úpravou (smažení, pečení, …) se snižuje jeho množství vitamínu C až na nulu.(2)

Je lepší přírodní vitamín C nebo doplňky stravy?
Spousta lidí se ptá, jestli je lepší vitamín C získaný z potravy nebo ten syntetický. Konkrétně u tohoto vitamínu nerozhoduje, zda je přírodní nebo syntetický. Účinky obou forem jsou stejné. Potraviny přírodního původu obsahují spolu s vitamínem C další látky, které mohou podpořit jeho účinek (např. bioflavonoidy).(2)

Při výběru vhodných doplňků stravy s obsahem vitamínu C je důležité, aby tablety byly připraveny z extraktů šípku nebo aceroly. Některé doplňky stravy jsou vyráběny chemickou syntézou, a ne z přírodních látek, proto chybí právě zmíněné bioflavonoidy. (2)

Funkce vitamínu C
Vitamín C má v organismu člověka spoustu důležitých funkcí.
Jedna z nejvýznamnějších funkcí vitamínu je antioxidační ochrana tkání před škodlivými reaktivními sloučeninami kyslíku (ROS – reactive oxygen species, také volné radikály kyslíku). ROS jsou látky, které vznikají v průběhu metabolických procesů v těle, vlivem znečištěného životního prostředí, záření, chemických látek (pesticidů) a kouření. V případě, že tyto látky nejsou odstraněny, hromadí se a reagují s důležitými molekulami jako jsou bílkoviny, tuky a cukry.  To později může vést až ke vzniku chronického zánětu (viz. Nedostatek vitamínu C).(1,3)

Další funkcí vitamínu je účast při syntéze kolagenu, který je nezbytnou složkou pohybového aparátu a cév. Vitamín C se podílí na syntéze karnitinu, hormonů (adrenalin, noradrenalin, ...), vasopresinu a další důležitých látek. Napomáhá také přeměně cholesterolu na žlučové kyseliny, účastní se metabolismu cizorodých látek a také vstřebávání železa ze střeva zpět do organismu.(1,2,3)

Důvod, proč se vitamín C bere, je hlavně kvůli jeho vlivu na aktivitu imunitního systému, zvláště na funkci imunitních buněk. Funkcí imunitního systému je rozeznávat a likvidovat cizí nebo vlastní, potenciálně nebezpečné buňky (viry, bakterie, paraziti) a další struktury. Pro zabránění proniknutí cizorodých částic do organismu je důležitá bariérová ochrana tvořená buňkami kůže, sliznic, pohybem řasinek, tvorbou hlenu. Buňky kůže (keratinocyty) potřebují pro svoji funkci dostatečné množství vitamínu C, který je důležitý pro tvorbu kolagenu a napomáhá hojení ran. Vitamín C tedy zlepšuje bariérovou funkci kůže a její obranyschopnost.(1) Ve studii Carra a Magginiho bylo zjištěno, že vitamín C zlepšuje antiinfekční funkci buněk dýchacích cest.(4) Bílé krvinky, buňky imunitního systému, shromažďují tento vitamín, protože ho použijí v procesech likvidace cizorodé částice. (1)

Vitamín C má i další roli v organismu jako je podpora mozkové funkce produkcí dopaminu a ochraně před neurodegenerativními chorobami, při kterých je porušen přenos nervového vzruchu. Účinek potvrzený v epidemiologických studiích je spojován se snížením rizika onkologických onemocnění zažívacího traktu. Snižuje tvorbu aterogenních plátů v cévách, takže snižuje riziko aterosklerózy a s tím spojenou ischemickou chorobou srdeční. (1)

Doporučené dávkování
Nejefektivnější dávka pro udržení maximálních zásob vitamínu C u dospívajících od 15 let a dospělých ve všech věkových kategoriích je 100 mg. Těhotné ženy by měly přijímat denně 110 mg. Ženy, které kojí, mohou přijímat denně až 150 mg kvůli vylučování vitamínu do mateřského mléka. Při podávání vyšších dávek je nutné využívat lékové formy, které zajišťují postupné uvolňování vitamínu C např. lipozomální. Nehrozí tedy problémy spojené s jednorázovou vyšší dávkou vitamínu.(1,5)

Organismus pacientů s infekčním onemocněním má vyšší nároky na přísun vitamínu kvůli intenzivním metabolickým a zánětlivým procesům. Proto je potřeba u pacientů v průběhu léčby zvýšit dávku vitaminu C oproti doporučené denní dávce.(1)

U sportovců vlivem cvičení dochází ke zrychlení metabolismu a s tím spojená zvýšená tvorba reaktivních sloučenin kyslíku. Právě kvůli tomu je potřeba doplňovat ve zvýšeném množství vitamín C, aby mohl snížit množství ROS v organismu.(6)

Nedostatek vitamínu C
Nedostatek vitamínu C (=avitaminóza, skorbut) je v populaci vzácná. Může se objevit u jedinců, kteří nepřijímají ani minimální dávku vitamínu C, která je stanovena na hodnotu 8-10 mg/den. Hypovitaminóza se objevuje v důsledku nedostatku vitamínu C v potravě, zejména v jarním období. Nedostatek vitamínu C může být způsoben zvýšenými potřebami organismu kvůli období růstu, extrémní tělesné zátěži, stresu, alkohol, kouření. (6)

Příznaky hypovitaminózy jsou únava, neprospívání, anemie, náchylnost k infekcím kvůli oslabení imunitního systému, petechie, hematomy, záněty, krvácení dásní, bolest kostí a zhoršené hojení ran.(6)

Nadbytek vitamínu C
Stejně jako nedostatek, je nadbytek vitamínu velmi vzácný. Při denní dávce větší než 200 mg se zvyšuje jeho vylučování ledvinami. Pokud jedinec přijme více než 1 g vitamínu C, tak se zvyšuje riziko tvorby močových kamenů. Příjem 2-3 g vitamínu za den způsobuje u většiny lidí průjmy.(1,6)

Kdy vitamín C brát?
Zvýšit množství přijímaného vitamínu by měli jedinci během růstu, sportovci, stresu, kuřáci, pacienti s infekčním a chronickým onemocnění. Vitamín C je vhodné brát v jakémkoliv ročním období.

Článek připravila RNDr. Klára Bednářová.

Zdroje:

1. Slíva, J., Látalová, V., Boženský, J. etc. Význam vitaminu C pro dětský organismus. Pediatr. praxi. 2019; 20(6): 339–346/
2. Kristýna Miková, Vitamin C v potravinách. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2009
3. Fajfrová, Jana. Vitaminy a jejich funkce v organizmu. Interní medicína pro praxi, 2011, 13.12: 466-468. Dostupné z: http://internimedicina.cz/pdfs/int/2011/12/02.pdf
4. Carr, AC., Maggini, S. Vitamin C and Immune Function. Nutrients 2017; 9: 1211.
5. Fajfrová, J.; Pavlík, V. Vitaminy, jejich funkce a využití. Medicína pro praxi, 2013, 10.2: 81-84.
6. Navrátilová, A. (2016). Vitamin C z pohledu nutričního terapeuta (Doctoral dissertation, Masarykova univerzita, Lékařská fakulta).