
Občas se mě lidé ptají, jak vědecky vysvětlit teorii yinu a yangu. U principů tradiční čínské medicíny (TČM) je to snazší – výsledky jsou často jasně vidět na zlepšení stavu konkrétního člověka. Spojit však TČM s moderní fyzikou, konkrétně s teorií relativity, je přece jen trochu výzva. Chápu, že toto téma nebude pro každého.
Přestože jde o dvě odlišné oblasti – jednu filozoficko-léčebnou a druhou exaktně vědeckou – můžeme mezi nimi najít hluboké symbolické paralely. Protože jsem s čínskou medicínou vyrůstal, dlouhá léta ji studoval, praktikoval a stále studuji, pokusím se o malé propojení těchto dvou světů.
Asi každý někdy slyšel o slavném vzorci E = mc², kde E je energie, m hmotnost a c rychlost světla. Tímto naším pohledem na věci by se z pohledu čínské medicíny dalo říci, že yin odpovídá hmotě, tedy částicím, a yang odpovídá vibraci, tedy vlnění.
Podobně bychom mohli říct, že prostor je spíše „yinový“ a čas „yangový“. Z toho lze usuzovat, že každý organismus má v sobě energii, kterou v čínské medicíně nazýváme Qi. Tuto energii nejen obsahuje, ale také vyzařuje – a i ona má svou yinovou a yangovou složku.
Pojednání: Yin a Yang jako částice a vlnění – Most mezi čínskou medicínou a teorií relativity
Ve starobylé čínské medicíně je základem všeho bytí dualita Yinu a Yangu – dvou principů, které nejsou v opozici, ale v neustálé dynamické rovnováze. Yin představuje hmotu, klid, chlad, tíhu, tmu, zatímco Yang je energie, pohyb, teplo, lehkost, světlo. V moderní fyzice, zejména ve speciální teorii relativity, se hmota a energie (či vlnění) ukazují jako dvě stránky téže mince – slavné Einsteinovo E=mc2 je vlastně fyzikální vyjádření toho, co staří Číňané tušili intuitivně.
Yin jako částice – hmota v klidu
Yin je princip koncentrace, formy, tvaru a fyzického projevu. V kvantové fyzice bychom ho mohli přirovnat k částici – má hmotnost, prostorovou lokalizaci a chová se jako objekt, který „je“.
V tradiční čínské medicíně yin odpovídá:
• kostem, krvi, výživě, hloubce a vnitřním orgánům,
• fyzickému tělu jako nádobě, která nese vědomí.
Yin je tedy materiál, který nese informace – podobně jako částice nese energii.
Yang jako vlnění – vibrace v pohybu
Yang představuje pohyb, aktivitu, frekvenci a vibrace. V moderní fyzice je podobný vlně – nemá hmotnost, ale nese energii a informaci. Jeho existence je přechodná a závislá na pozorovateli, stejně jako yang září a neustále se mění v čase.
V TČM odpovídá yang:
• čchi (qi), nervovým impulzům, teplu, metabolismu a vědomí,
• vnějším projevům, jako jsou řeč, emoce a tělesná aktivita.
Yang je to, co dává život hmotě – bez yangu by yin zůstalo nehybné a mrtvé, stejně jako bez vlnění nemá částice dynamiku.
Relativita a jednota yinu a yangu
Teorie relativity ukazuje, že hmota a energie jsou vzájemně zaměnitelné. Částice se může za určitých podmínek chovat jako vlna a naopak – je to známý vlnově-částicový dualismus.
Čínská filozofie to vyjadřuje slovy: „Yin obsahuje zárodek yangu a yang obsahuje zárodek yinu.“ Oba principy jsou propojené, neoddělitelné a neustále se proměňují – jedno se mění v druhé a ani jeden nemůže existovat samostatně.
V těle i ve vesmíru platí:
• Yin a yang nejsou oddělené.
• Ve zdraví (homeostáze) se neustále vzájemně transformují.
• Příliš mnoho yinu (hmoty) bez yangu (energie) vede ke stagnaci – tedy k nemoci.
• Příliš mnoho yangu bez yinu vede k vyhoření a rozptýlení – také k nemoci.
Léčba jako vyrovnání rovnic
Čínský terapeut se snaží vyrovnat yin a yang podobně, jako fyzik vyrovnává rovnice mezi energií a hmotou. Pomocí bylin, akupunktury a vhodné stravy upravuje „frekvenci“ a „hustotu“ organismu a tím harmonizuje celé tělesné pole.
Yinové terapie zahrnují výživu, klid, ochlazení a regeneraci.
Yangové terapie naopak podporují pohyb, aktivaci a rozproudění čchi.
Základní princip je jednoduchý – léčí se protikladem. Při horečce tedy ochlazujeme, při prochladnutí prohříváme. (Samozřejmě možností je více – podrobněji se tomu věnuji v dalších článcích na vzdělávacím blogu www.apotekatcm.cz).
Jedno tělo, jeden vesmír
Ať už mluvíme o tradiční čínské medicíně, nebo o moderní fyzice, obě směřují k pochopení jednoho univerzálního zákona: vše je propojeno, vše je proměnlivé a nic neexistuje samo o sobě.
V teorii vzniku vesmíru moderní věda hovoří o velkém třesku, zatímco v TČM existuje teorie věčného Tao – z věčné prázdnoty vznikly yin i yang, dvě síly v neustálém tanci. Čínský filosof Chuan-nan-c’ napsal: „Kdo se přizpůsobí chodu Tao, kdo sleduje přirozené procesy nebe a země, zjistí, že je možné lehce si poradit s celým světem.“
Yin je hmotnost, yang je pohyb. Částice je yin, vlna je yang. Tělo je yin, vědomí je yang. Ve zdraví – stejně jako ve vesmíru – platí, že rovnováha je klíčem.
Qi, neboli energie, v čínské medicíně připomíná koncepci kvantového pole v moderní fyzice – jakousi všudypřítomnou „mlhavou hmotu“, která se může kdykoliv zahustit do jakékoliv formy či hmotné věci. Ve staré Číně byl vesmír chápán jako souvislý celek energie, která se vyjadřuje vlněním a na všech úrovních závisí na rytmickém střídání dvou základních principů – yinu a yangu. V TČM platí, že jeden nemůže existovat bez druhého a každý se rodí z toho druhého.
I tímto způsobem lze vysvětlit fungování čínské medicíny. Mně osobně je bližší její terminologie, přestože jsem i zdravotník a klasickou medicínu nikdy nehaním. Pouze jsem zjistil, že lze pomoci i jinak – nebo ve spolupráci. Ano, TČM používá jiná slova, stejně jako lékaři používají latinu. Termíny jako yin a yang mohou znít neobvykle, ale odmítají je často ti, kteří s tím nemají žádnou zkušenost. Chápu, že pro ně může být těžké si to přesně představit – studium čínské medicíny trvá dlouhá léta a je velmi náročné. Přesto funguje už tisíce let a její výsledky jsou jasně viditelné.
Zpracoval Tomáš Němec
Zdroje: Studium TČM v Hradci Králové a na První škole TČM, postgraduální semináře, knihy stručné odpovědi na velké otázky od Stephen William Hawking, obecná teorie relativity.