Chlad a vítr v tomto období. Jak k tomu přistupuje tčm?

Chlad a vítr jsou v tomto období poměrně časté faktory, které mohou ovlivnit náš organismus. Jak k tomu přistupuje tradiční čínská medicína (TČM)? A pár rad, které používám nejen u svých pacientů, ale i u nás doma.

Účinky chladu a jeho projevy

Jestliže dítě či kdokoliv z nás prochladne, začne se vytrácet kontrola nad svaly, pohyby jsou postupně pomalé a nemotorné, může se dostavit únava, rozlámanost a celkový útlum. Stejný efekt má škodlivý vliv chladu: oslabuje tělesnou energii a zapříčiňuje těžkopádnost. Z pohledu TČM se při anamnéze může projevit bledý jazyk a zpomalený tep. Dotyčný může pociťovat strach z chladu a nutkání spát ve svinuté poloze (chlad je jin). Bolest, kterou způsobí chlad, se obvykle uleví teplem, proto jsou vhodná teplá tonika, jež otevřou povrch (Jiě Biǎo) a vyženou vítr a chlad.

Když tělo napadne vnější chlad, může se rozvinout akutní onemocnění doprovázené zimnicí, horečkou nebo bolestí těla. Pokud se vnější chlad přesune dovnitř a stane se z něj vnitřní chlad, často je spojen s chronickými obtížemi (bledá tvář, letargie, vyčerpání, touha po teple a delším spánku). I toto lze v TČM řešit. Vždy se snažím, aby doma měli rodiče (pro děti i pro sebe) byliny a předpisy pro prevenci, protože prevence má v TČM velký význam. Stejně tak můžeme mít některé byliny připravené pro akutní stavy – napadení chladným větrem.

Vítr a jeho působení

Vítr oživuje tělo, probouzí ho z poklidu a uvádí do pohybu stejně jako rozechvívá listy stromů. Když však vítr (Fēng) pronikne do těla, často ho doprovází i další vlivy, například chlad (Hán) a vlhkost (Shī).

Pokud do těla pronikne vítr, první příznaky se často projeví na kůži, plicích nebo na tváři: tiky, záškuby, třes, strach z průvanu, bolesti hlavy, ucpaný nos či dutiny. Jakmile vnější vítr pronikne do těla hlouběji, nebo vzniká vnitřně (tzv. vnitřní vítr), může být spojen se záchvaty, zvoněním v uších nebo závratěmi.

Při akutních stavech či nejistotě vždy doporučuji návštěvu praktika TČM kvůli řádné anamnéze.

Co se týče prevence v rámci posílení imunity, záleží na obrazu daného člověka. Protože mám sám malé děti, v tomto období rád používám kombinaci mykologie (ovšem každému sedí něco jiného): dávám reishi a cordyceps (nebo jemnější blazei), abych ochránil teplo ledvin a posílil plíce, čchi (Qi) a krev.

Polévkové vývary a fytoterapie

Do polévkových vývarů často přidávám danshen (děhel) s huang qi (kozinec) v dávce cca 2–3 g na odvar, čímž posiluji čchi, krev, ledviny a zpevňuji povrch (Gù Biǎo) jako prevenci napadení chladným větrem. Při akutním prochladnutí mohu využít zázvor s medem k prohřátí a uvolnění dutin, ale pozor, nesmí být stav horkosti (např. vysoká horečka či suchý dráždivý kašel). V případě horkosti je třeba volit yinovější (Yin)předpisy, např. taizishen (paptačinec) se mišpulníkem nebo huang qi (šišák).

Lze použít i hotové předpisy a sirupy čínské medicíny, ale ze zákona se k doplňkům stravy nesmí uvádět neschválená tvrzení, tudíž nemohu jmenovat konkrétní produkty nebo výrobce.

Něco málo ze studií o bylinách a houbách

Dnešní housenice čínská, neboli Cordyceps sinensis, je známá jako bylina fu čeng (Fu Zheng), což v čínštině znamená „obnovení normálu“. Fu čeng zahrnuje několik bylin, jako lesklokorka lesklá (reishi) a kozinec blanitý. Koncept Fu čeng se plně rozvinul v Číně v 70. letech 20. století pro podporu lidí při léčbě rakoviny, zejména k posílení imunity a čchi. V 80. letech pak řada západních lékařů (například v Quan Yin Healing Arts Center v San Franciscu) tento přístup upravila při léčbě stavů spojených s poruchami imunity, jako HIV/AIDS.

To vše podpořila řada studií a klinických testů. Výzkumy housenice čínské zahrnují oblasti jako jaterní fibróza, podpůrné účinky během chemoterapie u rakoviny plic (díky polysacharidům v housenici) a složkám, které dle studií dokáží u člověka zabíjet leukemické buňky. V Číně se lékařskému využití hub (včetně této prastaré byliny) věnuje přes 100 institucí.

Zpracoval Tomáš Němec, Apoteka TCM.