Česko
Slovensko
Z pohledu tradiční čínské medicíny je povahy svěží, chuti sladké, při vnitřním užívání má tropizmus plíce a játra. Osobě ji ale velmi rád používám i obkladově např. na oči při stavech shi a re třeba u zánětu. Samozřejmě přidávám příslušnou fytoterapii tčm, ale zde záleží na anamnéze u konkrétního člověka.
V Číně se rozděluje na bílou a žlutou podle toho byla i pojmenována z řeckého sova chrysoso tedy zlato a anthem tedy květ. Používá se sušená. Dle japonských studii výluh vykazoval antibakteriální antivirové účinky.
Z pohledu tčm tedy rozhání vítr a pročišťuje horkost, to dělá více žlutá chryzantéma. Bílá působí více na horkost a vítr jater a stoupání jaterního ohně tím pak projasňuje oči a zrak. Jak sem již zmínil je to fajn protizánětlivka. Velmi příznivě působí na cévy, snižuje tlak a zlepšuje krevní cirkulaci.
Je třeba dávat pozor a nepoužívat u problémů žaludku z nedostatečné qi a průjmem a také osoby s nízkým tlakem. Pokud si ale nejste jisti vždy se obraťte na praktika tčm která určí symptomy dle řádné anamnézy.
Připojuji také recept na odvar s kustovnicí čínskou tu ideálně sežeňte nesiřenou:
Na konvici potřebujeme:
- 6-8 ks květů chryzantémy
- 6 g plodů kustovnice
- 1 l vody
Chryzantému a kustovnici necháme 30 minut macerovat 1 minutu povaříme a pak necháme ještě 15 minut louhovat.
Popíjíme během dne v případě závratí, unavy vysokém tlaku, zánětu a při rozmazaném vidění způsobeném nedostatkem jater a ledvin. Obkladově pak ne na vřelou, ale vychlazenou u výsevu vyrážek nebo třeba zánětů očí.
Zpracoval Tomáš Němec
Zdroje:
- farmakologie tčm studium tčm v Hradci a Praze
